Ti co si vystáli frontu...

čtvrtek 25. říjen 2007 20:30

Exponované místo - přední dveře příměstského autobusu
DMU/koláž Gimp

Pravidelně cestuji příměstským autobusem z práce a do práce. nastupuje se předními dveřmi a než autobus přijede vytvoří se dvě skupiny cestujících: CHUMEL a FRONTA. Tedy ti, kteří se postaví jeden za druhého podle toho jak přišli - říkáme tomu fronta a jakýsi chumel lidí vpředu, kteří se rozhodli jí ignorovat a protlačit se do autobusu nejlépe úplně první.

Do fronty se většinou postaví slušní lidé, kteří respektují správný pořádek věcí a kteří jednoduše respektují i ty ostatní. Do této skupiny se přidávám i já.

Do chumlu se staví většinou ti, kteří se rozhodli forntu ignorovat, nebo frontu nějakým způsobem nesnáší, je jim jedno, co si o nich myslí druzí, protože oni se o ně také nestarají. Pravděpodobně jsou to lidé kteří z nějakého důvodu nechtějí respektovat druhé, uznávají jen právo silnějšího, nebo právo drzejšího a doufají, že jim vždycky všechno projde.

Fronta i chumel se vytvoří nezávisle na tom, zda je a nebo není v autobuse dostatek volných míst. Vzhledem k tomu, že jezdím do oblasti, která byla vybudována v 70. letech pro prověřené aparátčíky režimu, je chumel v porovnání s jinými spoji na jiná místa vždy dost naditý.

Včera mne ale překvapila reakce jednoho mladíka, který stál mezi prvními ve frontě a kolem něj se samozřejmě začal hromadit chumel, včetně výrostků kterým snad ještě nebylo ani deset. Tento odvážný mladý muž udělal něco, co i já toužil udělat již delší dobu. Pustil člověka za sebou, roztáhl ruce a nahlas pronesl větu: "Ti, kteří si vystáli frontu si nastoupí hned, ostatní si budou muset počkat".

Jedné nevrlé důchodkyni z chumlu to nedalo a jala se strkat mezi ostatní a po slovní potyčce označila mladíka za neslušného. Uzemňovací věta ze slov mladíka zněla: "Jak mám být mladý slušňák, když ho starý učej podvodu". Uvědomil jsem si, že můj hlasitý souhlas sice zahanbil onu důchodkyni, ale že to bylo málo. Měl jsem se k němu přidat a spojit síly. Stávám se častěji svědkem toho, že se slušní lidé bojí ozvat - a to jak v maličkostech typu předbíhání ve frontě, tak pak i ve věcech, které automaticky násedují. Mladí se učí neustále a hlavně z maličkostí.

Jeden podvod automaticky učí k dalšímu podvodu a dále ke lži, krádeži, ublížení na zdraví či duchu a třebas i k vraždě. Proto apeluji na všechny slušné lidi - nebojme se ozvat a spojit síly v případech, kdy se děje zjevná nespravedlnost, špatnost anebo podvod a to jak v maličkostech, tak i ve věcech celonárodní a nebo celosvětové důležitosti. Nějaký ten občasný šrám, který při tom utrpíme, za to přeci jen stojí.


Další moje staré, většinou politicky zcela nekorektní články naleznete zde: http://musil.bigbloger.lidovky.cz/ a nové články pak zde:  http://dalibormusil.blog.idnes.cz/

Dalibor Musil

Dalibor Musil

Dalibor Musil

- O dění na hraně tzv. politické korektnosti - O dění v otázkách rodiny, vztahů a morálky - okrajově o technologiích, především o paradoxech testování software

polokonzerva, aneb polokonzervativně o všem možném a někdy bohužel i zcela nemožném

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora

Oblíbené stránky